Nano, přijde mi, že trochu přeháníš. Matka přeci nelhala, když řekla, že se tam ochomýtali policajti. Jen neřekla všechno - to, že jí řekli, že jde o znásilnění.Zatímco dcera vysloveně lhala - řekla, že šlo o majetkovou trestnou činnost. Co měla máma dělat? rovnou vybalit, že ví že šlo o znásilnění a tvářit se, že vlastně o nic nejde? Jestli je to lež, byl by to jen další případ, kdy dceru přistihla při lži. Chudák dcera, máma pořád vyhledává situace, aby jí dcera lhala. Jestli k tomu fakt došlo a dcera se nesvěřila, tak prostě nemá k mámě důvěru a když se jí máma bude vnucovat s důvěrou, bude zas ta špatná, co se do všeho plete.

Hele, já bych brala, kdyby dcera lhala o tom s kým a kde byla, jestli má kluka, jestli s ním spí, co ten kluk dělá, jestli ona kouří a pije. Ale permanentně lhát o dluzích, který neplatí! a ví, že to může spadnout na zbytek rodiny!, lhát o těhotenství a cukrovce, jak to vypadá tak křivě někoho obvinit ze znásilnění, nechodit dlouhodobě do školy (na praxi), to už je podle mě přes čáru. To už není běžné pubertální vymaňování se z vlivu rodičů. Představ si, že bys měla takovouhle sestru, se kterou bys žila. Jednoho dne bys přišla domů a tvoje dvd, pc, zlatý šperky (a norkový kožich) by byly pryč. Sebral by je exekutor na dluh tvý sestry. A ty si napiš žalobu a sháněj doklady, že to bylo tvoje. Kdyby ti ségra jednou vykládala, že má cukrovku, pak zas že je těhotná, ty bys byla plná pochopení pro její stav, nabízela bys jí pomoc, pak by se ukázalo, že si všechno vymyslel. To by ti to fakt nevadilo a pořád bys tvrdila, že je potřeba jí chápat a nic nevyčítat?