myšlenka dobrá, provedení horší Neboj se trošku zvolnit/povolit s nároky. Mám sestru, bezdětnou, je tedy učitelka na 2st.zš, takže by snad měla vědět "jak vypadá dítě", a myslím si že taky považuje moje děti (3+6 let) za rozmazlené kňourající a nepříliš vhodně se chovající dítka. A to já nejsem bůhvíjaký liberál, spíš "drsoň" protože na určitých věcech taky trvám. Ale to jestli dítě má nebo nemá hysterák není zas až tak věc zásad nebo předchozí výchovy, je to zkrátka vývoj. Takže s tím hodnocením matky fakt opatrně.
Jestli chceš u vás zavést nějaké pravidlo, fajn, je to tvůj revír. Ale připrav se na to že to pravidlo (třebas mytí rukou před jídlem, sezení u stolu v klidu bez hopsání a rušivých zvuků budeš muset zopakovat POKAŽDÉ, tzn. x-krát denně. To že to řekneš jednou, dvakrát fakt skoro vůbec nic neznamená a není to chyba ani tvoje ani těch dětí ani té matky která tam s vámi v ten moment vůbec není.... Pro takovéhle děti zažití pravidla trvá dlouho. I já jsem z těch svých často na palici když mi připadá že pořád dokola opakuju to samé, že snad nejsou mentálně tak slabí aby to nepochopili jenže pochopit a zvyknout si něco dělat automaticky jsou dvě dost rozdílné věci. A třeba u toho tříleťáka - on se danou věc třebas naučí, třebas i rád, ale zase - nelze to po něm od té chvíle vyžadovat automaticky, někdy má náladu, někdy je unavený, někdy je prostě zabraný do jiné činnosti kterou upřednostní..... Dítě není automat do kterého hodíš pětikačku a udělá co chceš. Ani vlastní ani nevlastní.
A shodně s ostatními přispěvatelkami - zapřáhni tatínka víc. ON je JEJICH táta, ON je má vychovávat, pokud byli se ženou spolu dělili se o to jak jim to vyhovovalo, teď jsou od sebe takže je na jeho tričku se o ně starat když jsou děti v danou dobu u něj.