Petro - takže předně je nutný vědět, co děti rozhodně jíst nebudou - 1 můj syn nepozře houby, druhý banán, dcera rybu a všichni shodně jídlo bez barvy a rozmíchaný - třeba rozmačkat brambory, ani náhodou, to můžu, ale až když uvidí celý talíř, to samý nakrájet maso, nejdřív to musejí vidět vcelku, pak se v tom povrtají a pak jim můžu maso rozkrájet /teď už ne, ale v mladším věku/.
No a pak když mám chuť se jich ptát, tak řeknu - můžu uvařit to nebo to a mohou si vybrat. Ovšem taky je možný, že se neptám, ale rovnou uvařím. Pokud se povrtají a že jíst nebudou, dobře, tak nebudou, jídlo přikryju a nechám v lednici na později, protože čokoládu můžou vyžadovat, jak chtějí a mohou se u toho třeba vzteknout, smolík. Jo, může přijít biootec, proč to dítě řve, odpověď je jasná - nechtěl jíst, chce čokoládu, tu ovšem dostane až pak po jídle, a protože nic nejedl, tak nic. Na to se nedá nic říct. Ale rozhodně bych neskákala a nevařila postupně x jídel, aby dítě jedlo a konečně si vybralo. V takovém případě mu totiž nebude vhodné nikdy nic, tak to je a bylo by to i doma. Pochybuju, že biomatka takhle kolem nich skáče, to by se uskákala.