Markéto - těžko říct, když mají kluci povídavou, tak stačí říct - teď zas chvilku jez, povídáš a nejíš. Ale u nás je to jiný, od mala se učí, že nic se netočí jen kolem každýho z nich, protože to není možný, dětí mám víc, tudíž nemůže mluvit pořád jen jeden, jsou tady taky další členové rodiny, kteří chtějí někdy něco říct. Takže dělám to, co jsem vypozorovala ve školce - ticho, teď mluví ten a ten - a určovat čas. Jinak by to nešlo.
Jinak s tím sezením u stolu - pokud by tam byly další děti, musí být režim stejný, není možný, aby někdo cestoval a někdo musel sedět, pokud nejsou, záleží na rozhodnutí tazatelky, já osobně bych to teda nehrotila. Pokud bude sezení u stolu vyžadovat a dítě není zvyklé, je na ní, jak to udělá, ale rozhodně ne stylem - seď, tady jsem pánem já - to by nevedlo k ničemu. To stejný je se spaním - pokud je dítě nastaveno na usínání kolem 10té večer, můžeš argumentovat 100x tím, že u vás je zvykem spát v 8 večer, můžeš dítě donutit se lehnout, ale rozhodně to může být velký problém - a hlavně zbytečný problém.