"Co se mi ještě na tom seznamování obecně nelíbí, že každej je tak jako příliš "nad věcí". Nikomu vlastně nijak moc nezáleží na tom, jestli to budeš právě ty, ty nebo ty, nechceš, neubude, šak jsou vás tu tisíce "kusů"...ale já chci, aby byl někdo se mnou PRÁVĚ proto, že si vybral MĚ, pro moje JEDINEČNÉ vlastnosti, povahu, krásu, koníčky nebo co já vím...a TOHLE od nikoho necítím a to mi prostě CHYBÍ... Jestliže nikomu nejde konkrétně o toho druhého, nenasadí do boje o něj všechny páky, tak se mu nikdy tak neotevře...a nikdy to nebude "to"

"Hele, chtít ve 40ti,
v době, kdy si každý z nás už stihl ve vztazích nabít hubu,
mnohdy nemá vyřešené rány z minulého vztahu,
hrabe se seznamkovým bahnem,
které ho nutí pochybovat o sobě, o smyslu hledání, o možnosti najít kompatibilní protějšek...
A ty chceš aby se do tebe někdo zamiloval hned napoprvé"


No, jasně, to jsem přehnala, míněno, jak jsem to napsala...
Zkrátka, exmanžel, když jsem mu po zoufalých letech snahy o záchranu našeho vztahu řekla, že už nevidím jinou možnost, jak přežít, než se rozvést, od PC jen ucedil "No tak jo, stejně jsem s tím odjakživa počítal, chtěl jsem to v manželství jen tak ZKUSIT, když to nevyjde, že si najdu někoho dalšího..." - jsem rozvedená 4 roky, ale tohle jsem dosud nevstřebala, zvláště po následné pecce od zasraného romantika "Hele já jsem tě ve skutečnosti nikdy nemiloval, halt jenom moje bejvalka nebyla tehdy volná..."