Ecim, rozhodně ti nehodlám brát iluze, naopak, - ale ty mé vzaly za své v momentě, kdy děti překročily určitý věk a domohly se vlastního prostoru.

Nemyslím, že vychováváme k bordelářství či neladnosti od narození, prostě najednou .. tak nějak... a jak jsem psala, jednoho z těch dvou .. začíná obtěžovat dávat věci na své místo. Naopak ten původně v tomhle nezvladatelný to, že najde věci kam je dal, vítá.

Mne spíš fascinuje, jak se to mění v čase, než aby mne to nějak pohoršovalo a udržovat průběžný pořádek v jejich místě žití pro mne znamená "denně prudit"... jednak to nebaví, druhak mají pravdu. Jejich prostor.

Tudíž jsem prohlásila, že pokud neutrpíme smrady, šváby, blechama, i my ostatní, ať se v těch pokojích třeba zazdí. A prudím jen občas, kdy se tam opravdu stavím.