ono je opravdu jedno, proč se tak tvoje sestra chová... na to bychom možná nepřišly ani po x hodinových debatách. prostě když se smíříš s tím, že je teď jaká je, přestaneš ji aktivně vyhledávat, vím, bydlíte blízko sebe, nemyslím tím totálně ignorovat, prostě nevolat sama od sebe, nestavovat se. když začne ona hovor, proč si nepopovídat, ale obecně, spíš jen ji vyslechnout. Jakmile jí začneš vysvětlovat, dokazovat, snažit se jí přesvědčit, zatvrdí se prostě víc a víc. ONo to vypadá moc jednoduše,ale není, jde to pomalu po krůčkách, ale jde to. sama jsem si podobným přístupem vyřešila spoustu věcí a vztahů. nejvíc mi pomohlo, když na mě bezdůvodně blízká osoba útočila, když jsem si ji představila jako krvelačnou zrůdu a sebe, jak jí svými obhajobami a vysvětleními krmím a ona nabírá na síle a je agresivnější a agresivnější a chce víc a víc... Naopak, když jsem se klidně bezeslova otočila a neřešila (což v prvních pokusech vypadalo spíše jako totálně zbabělý útěk, žádná hlava nahoru), tak se stávala menší a slabší, až jsem po čase dospěla do stádia, že mi je to jedno a "obluda" dala pokoj. No zní to trochu ujetě ale kdyby ti pomohlo, proč to nezkusit