ono to mohlo být i tak, že mámu to trápilo, tak to "předala dál". Tohle je hrozně těžké. Já jsem psala, že bych se nemotala do vztahu máma a sestra a po tom co píšeš bych tohle zdůraznila mámě (a případně sestře, pokud by na to přišla řeč).

Nedávno jsem volala s mojí babičkou. A babi mi řekla, jak je to nespravedlivý, že můj táta mluví jen o mé sestře, jak má jen jí. A že to říkala mojí mamce a ta že jí to taky potvrdila atd atd...S tátou mám problematičtější vztah. Nikdy jsem ale necítila, že by mě nebo mé děti měl míň rád než sestru a její děti. Je možné, že je mu sestra bližší. Nikomu jsem neřekla, co mi babi povídala. Hrozně mě to mrzelo. Ač se snažím to vytěsnit, nejde to. Takový kecy dokážou udělat v rodině docela paseku. A to se máme se sestrou šíleně rádi. Ale i tak se najednou snažím vyzdvihovat svoje děti. Najednou je mi líto, že by snad byli k nim víc kritické.....i když si myslím, že to tak není. Prostě takové úvahy se nemají posílat dál