Byly doby, kdy jsem takhle sebevědomá byla taky. Měla jsem dobře vybraného manžela, krásné děti, šťastné manželství a spokojenou rodinu.

Pak se na mě podíval cizí chlap (tehdy spíš chlapec) a mně se podlomily kolena a zatočila hlava. Vůbec jsem nevěděla, co se děje, několik měsíců jsem si dokonce myslela, že jsem nemocná, nemhola jsem jíst, nemohla jsem spát, bylo mi zle. Jedíným lékem byl On. Samozřejmě, že jsem rodinu nerozbila, rozvedli jsme se o mnoho let později kvůli něčemu jinému.

Nyní mám opět dobře vybraného partnera: věkově přiměřený, bez závazků, zajištěný, s vlastním domem, jsem mu absolutně věrná, máme se rádi, rozumíme si, společné zájmy.

Jen odmilovat se nedokážu. Jestli má někdo radu, tak sem s ní!