Svoje dítě jsem nechala na chvíli v Montessori herně, kde bylo vedené pedagožkou zabývající se Montessori. Přišlo mi, že na něj principy Montessori jaksi nefungují. Ano, klid ho směroval k tomu, že se dobře soustředilo,věci dávalo na své místo, ale jen po určitou dobu. Potom chtělo spontánně běhat a hrát si. Navíc na něj pedagožka zkoušela aplikovat příkazy ve stylu "ukliď to", které pronášela autoritativně tak, že skoro křičela(samozřejmě neposlechlo). Když si chtělo dítě něco vzít, tak to držela na místě mlčky bez jakéhokoliv vysvětlování(to se v Montessori dost praktikuje) a místo toho, aby to dítě respektovalo, tak se s ní o to začalo přetahovat. Pokud dítěti vysvětlím, že něco musí vrátit, protože už jdeme a pokud chced jít s námi má to uklidit, nebo že něco nesmí dělat, protože by třeba někomu ublížilo, chovalo by se nefér, tak to většinou pochopí a poslechne(většinou).Taky třeba upoutám jeho pozornost a zeptám se ho, odkud dotyčnou věc vzalo, ono mi místo ukáže a když ho potom poprosím ať věc vrátí, tak to tam dá(tím, že místo ukáže je už vlastně půl práce). Takže se ptám, bylo nám "Montessori" jen nešťastně prezentováno, nebo máte negativní zkušenosti s chováním dítěte v montessori hernách i vy a nesedí vám?
Po tomto zážitku se rozhodně přikláním k RaR.
Chci jen dodat, že nejsem žádná šílená matka, co jede ve výchově jen podle knih. RaR jsem nečetla, ale jen jsem si z různých diskuzí zapamatovala to, že se mám k dítěti chovat slušně, dávat mu možnost volby a vysvětlovat..A ono to opravdu většinou funguje