Baba Jaga tady nepsala o rodičích jako patolickém vztahu tyrana a oběti, ale naopak o hezkém dětství, kdy je ve 30 otřesena rodinným tajemstvím a potenciálním otcovým úletem.(který není jistý). To není situace k seřvávání a není to situace matky, která se obětovala.

Pokud se dozvím o nevěře, mám mnoho možností. Pravděpodobně zvolím nějaký kompromis, není mi 20, abych ulítávala na romantice "už tě nechci nikdy vidět", zvlášť pokud s dotyčným kompaktně žiji mnoho let.

Důležité je, že ať udělám cokoliv, tak se neobětuji, ale volím to, co je pro mě nejpřijatelnější. A nikdy, ani v nejsilnějším opilství neřeknu protějšku, že jsem se obětovala. Jak obětovala? Copak jsem onuce? Mám svou cenu a stojím si za tím, co žiju. (Jsem patriarchálně vychovaná a v hnízdě se cítím dobře, to je ovšem moje válka, umím číst a třídit informace)

Jinak teorie "oběti pro zlaté vejce" je poměrně oplzlá, není to pravda. Ani si nemyslím, že by to kdokoliv s přispěvatelek zažil.