Jeli jsme na pohřeb mé babičce, když byly synovi necelé dva roky (a já byla v 9. měsíci). Bylo to po Vánocích, zima, sníh, jeli jsme raději vlakem (350km), cestu zvládl dobře. Celý obřad v kostele samozřejmě nevydržel, muž s ním pak šel ven. Potom šel nádherný dlouhý průvod na hřbitov (začalo sněžit, když jsme vyšli, a přestalo přesně ve chvíli, kdy pohřeb skončil a lidé se rozcházeli, úžasná atmosféra). Na hostině teda lítal, ale ona vlastně nebyla smutná, už ten obřad byl takový jako radostný (mši sloužil babiččin synovec).

Nemyslím si, že malé děti na pohřbech jsou něco nepatřičného, spíš naopak, neměli bychom jim takové události upírat. A jsou to děti, takže pokud se nebudou chovat podle etikety, snad ostatní pochopí.