Nikdo pro mě není víc, k přítelovi mám úplně jiný vztah než k rodičům. Svůj čas si samozřejmě plánuji v první řadě s přítelem, ale pokud vím, že bude něco v rodině, např. narozeniny a přítel by chtěl někam jet nebo něco, tak to by měl smůlu. Od obou očekávám, že si nebudou myslet, že jsou na prvním místě za každých okolností. Tady byl včera takový případ, kdy paní mrzelo, že manžel šel nejdřív obejmout matku a sestru a pak až jí jako manželku. Kdybych se měla rozhodnout v takovém případě, šla bych první za přítelem a pak za rodiči a sourozenci - což souvisí s tím, že v určité době se od svojí rodiny tak nějak odpoutám a připoutám se k někomu jinému, myslím, že je to normální věc. Ale že bych přemýšlela, koho mám radši, to ne, to ani nejde.