Bin, mám se svými rodiči a sourozencem (i další rodinou - babičky atd...) myslím dost nadstandartní vztahy. Přesto si ale myslím, že bezvýhradně milovány jsou jenom malé děti.

Vím že mě rodiče v krajní nouzi "nevyženou od svého prahu", pomůžou, poradí atd... Ale v běžném životě je manžel ten první, komu hlásím dobré zprávy a komu brečím na rameni/ do telefonu, když je něco nalevačku.

Pravda je, že pro mě je ta základní otázka pitomá. Neuměla bych říct, kdo je pro mě víc, jsou to jiné kategorie.

Ale nevěřím ani na to že rodina je 150% jistota. Na to je život moc složitý a neyzpytatelný.