míněno...když bych si MUSELA VYBRAT, samozřejmě

Hlubokou citovou deprivací z dětství a dospívání trpím dodnes (komplikuje mi to samozřejmě vztahy s partnery). "Věšení se" na vlídné osoby se mi postupně podařilo nahradit "nezávislostí", ale příliš to neřeší tu citovou deprivaci ...i když jsem se v souladu s moudrými radami pokoušela najít určitou náhradu "lidského tepla" v endorfinech ve sportu, kultuře, přírodě...(na Boha jsem moc ateista )...furt se mi to moc nedaří, což se jasně ukázalo po návratu odešlého exe. Nechci se na něj věšet, tak jsem "studená", což neprospívá rozvoji vztahu...navíc samozřejmě ani on není zrovna ideální typ, o kterého by se mohl tápající opřít (problémy máme oba). Ale jak moc hezky napsala mima v diskusi Partnerské vztahy, oba jsme si toho vědomi a chceme si společně pomoct překonat naše kostlivce z dětství (on si jich odtud táhne stejně jako já )