Chápu tě, já byla dřevo, navíc jsem nesměla určitou dobu kvůli úrazuu páteře cvičit. Manžela mám ale sportovce a vděčím jistě především jemu, že naše holka je taky sportovně zaměřená. Hrozně moc záleží na vedení toho oddílu, ani tak moc podle mne nejde o to, jaký druh sportu to je, ale na tom, jak to pojme ten trenér. Takže naše dcera dělá judo, kde se nejdříve začíná pohybovou přípravkou (na měkkém, tj. na tatami) - učí se hýbat, učí se padat, učí se mrštnosti, chodí i malé děti a hlavně nikdo NEMUSDÍ na závody, chodí jen ti, kteří závodit chtějí. Ale ten Sokol je taky prima, halnvě aby tam byla legrace