Taky budu za bílou vránu.
Především by si musela zakladatelka ujasnit, jestli má k AJ takový pěkný vztah, aby chtěla, aby se stala pro dítě mateřským jazykem.

Za druhý koukám, že zakladatelčině dítěti je rok. No to už je krapet pozdě, nejspíš bude dítě krapet zmatený, že máma najednou mluví anglicky, když rok mluvila a utěšovala česky, ale to by se dalo ošéfovat nějakým postupným rozjezdem.

Za třetí by musela být zakladatelka důsledná.
Tedy: anglicky mluvím pořád nebo anglicky mluvím každý ráno od šesti do desíti a odpoledne od dvou do šesti nebo anglicky mluvíme vždycky, když přijde táta domů nebo naopak když neníd oma. Každopádně to musí být důsledné a hlavně pravidelné - ať už místně nebo časově. Pak mu bude ten druhý jazyk správně naskakovat.

Za čtvrtý je nutný dítěti udělat i anglický prostředí - tj. anglický knížky, cdčka, písničky - prostě v tý angličtině žít.

Za pátý je potřeba velké trpělivosti, protože bude trvat cca rok, než uvidí zakladatelka jakés takés výsledky a je možné, že díky tomu bude dítě mluvit pozdějc oběma jazyky. Ale po celý ten rok musí být důsledná, důsledná, důsledná.
Takže zde je smyčka k bodu jedna: Opravdu miluje zakladatelka angličtinu natolik, aby tohle byla ochtoná se svým dítětem postoupit?

Jestli jo, tak s chutí do toho, děti sajou nové věci jako houba. A znalost angličtiny ve smyslu "mám ji někde v hlavě přirozeně uloženou" je fajn.

Jestli nemiluje, tak bych dítěti našla učitele AJ s tím, že se ho bude učit jako cizí jazyk.

Toť moje zkušenosti s vlastníma biling dětma.