Tak já bych se pokusila ještě jednou v klidu s manželem promluvit. Tzn. až on nebude v nějakém napětí a já nebudu v nějakém napětí. Zdůraznila bych, že chápu, že švagrové jezdí za tchýní, je to od nich hezké a u tchýně ať si dělají co chtějí a jak chtějí, do toho mně (nám) nic není. Ale u nás ať se chovají jako na návštěvě, ne jako doma, protože u nás domov nemají. My k nim nechodíme neohlášeně, nešůrujeme lednici tak ať to oni nedělají u nás. Požadovala bych oboustranný zámek na naše dveře, pokud by se k tomu manžel neměl, sama bych si pozvala zámečníka. Když už by byl manžel postaven před hotovou věc, tak by třeba brblal, ale asi by to neodmontovával, ne?
Děckám bych na rovinu řekla, že když u tebe něco chtějí, mají si říct. U tebe jsou na návštěvě, a není slušné lézt na návštěvě jen tak do lednice. A´t si řeknou a ty, co budeš mít, to dáš.
Jestli se kvůli tomu děcka, švagrové nebo tchýně urazí, může ti to být jedno. Je to jejich problém, ne tvůj.
Psalas, že švagrové matce uklízí. Ty nebo manžel se o ni taky nějak staráte? Jestli ne, tak bych asi připravila pro návštěvu něco jednoduchého k snědku. Když jí uklízí, tak přeci nebudou ještě vařit. Ale dala bych to ráno babičce s tím, že to je pro švagrové k obědu až přijedou.
Co se týká nějaké svačiny pro děti - počítala bych s nimi a dala třeba sušenku nebo ovoce. Pokud by měli málo, následoval by chleba se sýrem. Až by šel manžel nakupovat, vždy bych zdůraznila, že musí koupit to a to, protože přijede rodina a je to pro ně.