chuty,dík,ale určitě jsi lepší matka,než já.Já například měla v těhotenství jasno,že bych si takové dítě nenechala

A když to pak přišlo,reálně tuhle možnost zvažovala...

Nicméně když jsem se rozhodla si ho nechat,pak jsem se do toho zakousla jako lev-terapie,lékaři,stimulace...z části kvůli němu,ale zčásti z čistě sobeckých důvodů-já nechtěla mít ležáka,tak jsem ho zahltila Vojtovkou.Já nechtěla mít slepé dítě,tak jsem miminu nechala píchat obrovský jehly do hlavy (akupunktura). Útlocitnější matky by se ze mě asi okotily.

Naštěstí syn je bojovník po mě.Navíc mě nabíjelo,že u něj každá terapie slavila úspěch,takový štěstí bohužel všechny rodiče nemají...