Zaznělo tady v jedné diskuzi, že se dítě zaradovalo, když mu rodič výslovně řekl, že se nehádají kvůli němu. U nás to je podobné. Když křičím, tak mají děti pocit, že udělaly něco špatně, i když to tak není. Stejný pocit má asi i pes, protože okamžitě mizí z mého dosahu, i když není původce křiku a musí to přece vědět Je to i časté téma různých filmů, že dítko balí plyšáky, protože si myslí, že se rodiče hádají, protože zlobilo. Rozumí tomu někdo? Proč to ty děti napadne?