Persepolis - já dodnes vím, kdy po mně nějaké zvíře půjde a nemýlím se nikdy. Pak jsem dostala vysvětlení, že jak na ně zírám v obavě, aby se na mě nevrhly, tak je tím provokuju, protože zvířata upřený pohled do očí berou jako výhrůžku. Tak na ně už nezírám, a přesto jsou zvířata, která i tak zaútočí. Asi dělám nějaké divné pohyby, když jsou blízko, nebo prostě cítí, že z nich mám strach. Zatím jsem vždycky vycítila dopředu, že zaúčtočí a stačila se spasit útěkem a pak někdo cizí zvíře zahnal.