Přidat odpověď
Taky si pamatuju, jak jsem zacala chodit - teda spis ten prvni krok.
Pak mi bylo neco mezi 1-2 roky a rozbila jsem u babicky sklenicku.
Nekdy v tomtez veku, teda nosila jsem jeste pliny a mela jsem vratkou chuzi - sla jsem na zahrade kolem kleci s nutriemi, jedna vylezla z boudy, koukla na me a zivla. Prevazila jsem se z toho na zadek a rozbrecela.
Pak uz je to takovy mismas, ale vsechny vzpominky jsou jen z jednoho domu, kde jsme bydleli. Ten druhy me asi tolik nezaujal.
Takze - do zahrady se nastehoval srnec, drak mi spadl do komina a ja se v nem pak zasekla, strileni ze vzduchovky na padesatniky, strycovy drobne vybuchy pro me pobaveni (stryc=chemik), hry se zubarskymi nastroji po dedovi, bratr strka ruku po rameno do zelene barvy... No je toho moc, ale kulisy jsou stejny.
Předchozí