tvuj syn je netypickej.

tenhle tlak kolektivu na statusovou spotrebu je sociologickej fakt. ve mestech byval o poznani vetsi nez na venkove (v dobach, kdy jsme o tom u kellera psala bakalarku), ale to se uz ted mozna taky vyrovnalo.

kdo tomu tlaku dokaze odolavat, je spis otazkou povahy, nastaveni cloveka (pekne o tom pise riesman v osamelym davu - stara klasika, ale podle me na tohle krasne aplikovatelna), nezli vychovy. jasne, rodinny prostredi to muze korigovat, muze ukazovat jiny hodnoty a dite v dospelosti pravdopodobne propracuje k nezavislymu nekonformnimu postoji, ale pokud je odolne uz jako dite, je to vysledkem jeho vnitniho nastaveni. a takovych deti je mensina.

monty, ver tomu, ze i tobe by se mohlo narodit decko, ktery by bylo v tomhle naprosto "stadni".