To není tak docela pravda. Třeba historik E. Stehlík někde mluvil o tom, že Němci posílali ve svých zprávách vůdci informace o tom, jak pěkně tady obyvatelstvo spolupracuje a udává, ale významné množství těch udání přicházelo od zdejších Němců, kteří žili odmala v dvojjazyčném prostředí, výborně rozuměli třeba v hospodách a vůbec se dostávali relativně snadno k informacím, které pak chodili hlásit (neb se cítili být Němci a udávání brali jako svoji správnou podporu Říši). Samozřejmě neudávali všichni čeští Němci.
Nebo je obecně známo, že když Němci honili J.Smudka a později atentátníky, tak spousty našich lidí psali různá falešná udání a schválně zaváděli Němce na falešné stopy, aby zahltili úřady a případné pravé udání se v tom množství "ztratilo". Taky se ví, že když K.Čurda napsal skutečné udání, tak ho naši četníci schválně pozdrželi a předali až když se odjel Čurda udat do Prahy atd atd.
Řeči o velké kolaboraci Čechů a "my jsme nikdy nebyli žádní hrdinové" se začaly rozmáhat až po válce, kdy komunisti tohle shazování národního sebevědomí použili jako jednu z mnoha cest, jak snadněji ovládat lidi. Zdravě sebevědomý člověk se ovládá a "strká do stáda" hůř. Navíc komunisti po válce velmi znevažovali a shazovali nekomunistický odboj, takže to ve výsledku opticky vypadalo, že toho Češi proti Hitlerovi dělali daleko méně než jaká byla pravda.