My jsme se rozhodli pro rekonstrukci staršího domu, protože nás uchvátila duše domu, lokalita, stará zástavba, spousty vzrostlé zeleně kolem, navíc manžel pocházel z dané lokality, tak měl k místu osobní vztah. Ale rekonstrukce byla veliká, protože dům byl z r.1927 a musela se dělat nová střecha, krovy, fasáda, okna, veškeré rozvody a vnitřní úpravy. Vzhledem k našim omezeným finančním možnostem ( bylo nám 26, byli jsme 2 VŠ čerstvě po škole, takže peněz málo. Museli jsme si vzít hypotéku na dům a na opravy už nezbylo mnoho), jsme si museli spoustu věcí dělat sami, tak jsme se dost nadřeli, na mně chvilkama padala deprese z únavy, trávení času na stavbě a také z toho, že to nejde tak rychle. Ae dnes po 10 letech (v domě bydlíme už 7 let), jsem šťastná, že jsme se tak rozhodli, protože bydlíme na pěkném místě, v domě, kde dýchá minulost, na menším městě, kde je dostupná dobře veškerá infrastruktura, takže děti mají blízko do školky, školy,ke kamarádům. Děkuju manželovi, že jsme nerozhodli pro novostavbu v satelitu, protože jsem měla možnost vidět, jak to tam nyní vypadá - načančané domy, které se liší barvou či nazdobenými balkony, ale všude jakoby prázdno, v okolí nic. Nebýt manžela, byla bych tehdy možná spíše volila novostavbu, dnes jsem ráda, že to tak nebylo.