Loni jsem byla na návštěvě na LT, kde byla moje sestra hlavní vedoucí - byl polední klid a děti smolily pohledy a dopisy jak o život
.
Já osobně neměla jako dítě ráda, když přišel balíček či větší dopis (maminka mi občas poslala třeba Čtyřlístek nebo Klokánka - mmch pamatujete se na něj?), a adresát si musel tu obsílku vysloužit - zazpívat, něco předvést...brrr, pro mne muka
.