Myslím, že je v pořádku, že matkám vadí pláč vlastního dítěte - tak to má příroda zařízené, aby pláčem dítě dokopalo matku k činu . Jistě tedy k jinému činu, než je reakce, kterou popisuješ. Předpokládám, že ony matky reagují podrážděně, protože jsou neschopné nebo neochotné reagovat správně, a tudíž na ně doléhá pocit viny.

Tu větu neříkám a o správnou reakci se snažím (správná samozřejmě není vždy taková, jakou by si dítě přálo). Ovšem ne vždy se mi to podaří, občas mi ulítne i "tak si trhni nohou" a podobně . Poslední dobou je nejlepší reakcí mlčet, děcka jsou jak koťata - pořád v sobě, pořád kvičí, pořád něco chtějí nebo nechtějí. Já při tom posiluju trpělivost, hájím (pro ně snad stále neviditelné...) hranice a čekám, až to přejde