holky, mám dilema...jak se mi mateřská pomalu přehoupla do druhý půlky, začínám pomalu uvažovat, co dál, co budu dělat po. před jsem pracovala v kanceláři, ve fotobance, což byla práce zajímavá, ale pro mě nijak zvlášť naplňující. po mateřský bych se tam asi mohla vrátit, ale popravdě čím víc o tom přemýšlím, tím míň se mi chce.
co mě naopak baví, naplňuje a u čeho relaxuju, je vaření. miluju jídlo a miluju vaření, čtení o jídle, debaty o jídle. a můj sen vždycky bylo mít bistro, nebo v něm aspoň vařit a s tajemnou tváří odmítat prozradit recept na ty úžasný domácí buchty (čiročirá bláhovost, já vím ). skromnost stranou, všem moje výtvory chutnají, takže si myslím, že s trochou praxe a odbornýho vedení bych jednou někde profesionálně vařit mohla.
takže mě napadlo, že bych si mohla dodělat výuční list v oboru kuchař-číšník, už jsem prozkoumala pár možností a našla školu, kde bych měla za dva roky prostřednictvím dálkovýho studia hotovo a školný taky není tak hrozný. a jak jsem nastartovaná, tak se o to musím s někým podělit (a manžel už zalezl do peřin, takže si to odnesete zase vy ).
jinak střední školu mám s maturitou, práci v kanceláři bych našla asi vždycky, ale tak hrozně se mi nechce...a dva roky studia, dřiny a asi i ne zrovna finančního přebytku (ale co, rodičák taky není žádnej luxus) není zas taková daň za to, že bych dělala konečně něco, co mě baví. a časem se třeba kombinací geniálních kulinářských schopností, talentu, píle a neobyčejně rozvinutý šedý kůry mozkový vyšvihnu mezi nejlepší šéfkuchaře střední evropy (ok, to už je totální kjávovina )
potěšte mě, že to není úplně debilní nápad