Přidat odpověď
Pamatuji si, že když mu byly asi tři roky, dívala jsem se večer na nějaký film a zrovna při scéně vybuchující lodi, do které narazilo letadlo či co, přišel nečekaně probudivší se syn. Hned jsem to vypnula a šli jsme se ukládat, ani jsem si neuvědomila, že něco mohl vidět. Rok poté (!!!) jsem měla letět na služební cestu a ze syna vypadlo, že má strach, že moje letadlo narazí do lodi a vybuchne. Vůbec jsem nechápala, co, kde, proč a až po dlouhém pátrání jsem si spojila tyto události.
Chci tím říct, že vše hodně prožívá a že se to v něm ukládá. Často se mu ještě teď stává, že se v noci budí pláčem. Nemyslím si, že má nějaké sadistické sklony, i když jsem nad tím samozřejmě také zapřemýšlela, chtěla jsem jenom přijít na to, proč si to představuje, proč to potřebuje a co si tím vyrovnává.
Předchozí