Asi by mi to bylo na začátku líto jako tobě, ale smířila bych se. Já ale nějak nevidím smysl svého života v uchování nějaké rodové linie, mně už moje vlastní dítě a jeho spokojený život stačí. Takže těžké by to bylo, pokud bych se nebyla schopna přesvědčit, že s tím rozhodnutím prožije hezký a jinak naplněný život. Jestli jsi věřící katolička, zřejmě budeš vnímat život kněze jako užitečný a inspirativní.
Jestli je teď syn na gymnáziu, není ještě definitivní, že se knězem skutečně stane. Na tvém místě bych se na to asi duševně připravovala, ale život ještě může přinést spoustu zásadních zvratů.