my se sice přeměřovali, ale nikdy jsme nevěřili, že jich je dost, nevím, co ten dojem v nás živilo. Možná zprávy těch, kdo je do skladu chodili vyzvedávat. Choboty jsme dostali jednou, to byly pro kluky druhé vánoce. Jsem podobný ročník jako ty, CO nám nevadilo, ulili jsme se, jen jsme nesnášeli, když nás nutili chodit v pláštěnkách po lese na veřejnosti. Učitelky to asi nesnášely stejně, byť jedna byla kovaná, tak nás většinou nechali přejít chodbu a tím to skončilo.

Věděli jsme, že kdyby se něco stalo jindy než v době školní výuky, tak nám to cvičení stejně nepomůže, tak jsme to nebrali vážně vůbec nikdo.