Až tak vyhroceně bych to nestavěla, ale dovolila bych si odhadovat, že většina lidí se dnes má líp než se měla většina lidí o pár generací dřív. Pokud ovšem dojde na šílenosti typu "rodiče, kterým někdo zavraždil dítě" tak je to v pytli bez ohledu na čas a místo.
Ovšem i tady, tvrdí psychologové, je rozdíl v tom místě a času, protože údajně se vnitřní pocit spokojenosti určuje porovnáváním se člověka s okolní společností. Takže matky žijící v protoru a čase, kde běžně v rodinách umírají děti na bídu a nemoci jsou s možnou smrtí dítěte vnitřně srovnanější než dnešní matky z paneláku... což teda já posoudit neumím. Zní to logicky, ale nejsem si jistá, jestli bolest ze ztráty dítěte jde brát přes logiku.