Hodně jsem se naučila při výcviku psa. On totiž pes většinou něco chápe po pár opakováních. Čím chytřejší pes, tím častěji se to pokouší ožulit. Ale ani sebegeniálnější pes nemá na dítě :). Proto je taky výcvik psa oproti výchově potomka brnkačka. Dítěti řekneš dvacetkrát a ono to zkusí po jednadvacáté. PROTOŽE je CHYTRÉ!!! Takže v takovou chvíli, místo abych vypěnila, uvědomím si své štěstí
. Taky jsem se na psech naučila, jak dokonale funguje přenos nálady. A vrcholem mého poznání je, že když mě pes (dítě) vytáčí k nepříčetnosti, je chyba VŽDY VŽDY VŽDY u mě. Než tu chybu odlovím a odhalím, tak vychladnu
.