často můžou za to, že nás děti ignorují naše neujasněné postoje k problému. Mně to kdysi velmi pomohlo. Ujasnit si, že to, co po dítěti chci JE SPRÁVNÉ a já na to mám nárok to chtít. Někdy nevíme, jestli to děláme dobře a dítě to ihned vycítí.. My si musíme být jisté, že to tak chceme a pak ten náš požadavek na dítě lépe a jasněji ,,přejde,,.
Mám děti už poměrně velké 15 a 12 a je to doba, která fakt prověří...
Musím říct, že nemáme problém...
Jinak, myslím, že se obecně všichni s dětma moc sereme
. Chybí přirozená úcta a respekt k rodičům a to je věc celé společnosti...