Cam,
neznám dispozice vašeho bytu takže střílím od boku,jak bych to zařídila já pokud by to šlo. Za sebe bych se vzdala svojí ložnice na úkor dětí. Starší děti bych dala do sólo pokojů a mladší dvě k sobě. Přeci jenom mají odlišný životní rytmus od těch starších,kteří už mají nějaké školní povinnosti.
V obýváku bych si zřídila patro na spaní pokud by to šlo a pokud by to nešlo,tak bych si prostě v jednom koutě udělala spací část oddělenou jenom paravanem nebo tou japonskou zástěnou. Prostě,aby to bylo trošku oddělené od další obytné části,abych měla pocit soukromí.
Případně bych udělala obytnou kuchyň (obývák+ kuchyně dohromady) a z bývalé kuchyně bych si udělala ložnici. Viděla jsem moc hezky předělaný panelový byt,kdy nechali jenom nosné zdi a ostatní příčky si udělali ze sádrokartonu,tak,aby jim to vyhovovalo.Jako dítě jsem se o pokoj vždycky s někým musela dělit a tak jsem teď ráda za svoje soukromí. Mít hodně dětí je odpovědnost a tak bych je upřednostnila před sebou a dala jim jejich pokoje.Když jsem měla děti v jednom pokoji 16m2,tak jsme tam měli patrovou postel a dole pod tím druhou pro dceru. Později tam měli každý svůj pracovní stů v jiném koutku a měli to oddělené knihovničkou,ale jak rostli přibývalo konfliktů,takže teď jsem ráda,že mají svoje a oni jsou taky rádi,že mají svoje koutky. Mají odlišné zájmy,zvou si kamarády a skoro bych řekla,že se někdy vyhledávají víc,jak,když byli spolu pohromadě.

Oba si přáli takové ty šuplíkové postele z Ikee,aby u nich mohli spát kamarádi,tak je mají a myslím,že je to velmi praktická záležitost.

Syn má tuhle:


a dcera tuhle:



Po vysunutí je tam druhé lůžko.