Přeji všem krásný den. Mám dvě dcery, věkově od sebe 22 měsíců (5 a 7). A řešíme problém. Mají společný pokoj, a i když jsme ho udělali z nějvětší místnosti (16 m, bývalý obývák), řešíme různé šarvátky. Starší dcera se rozčiluje, že jí "malá" do všeho leze, že nemá soukromí. Zatím to řeším tak, že "velká" má výsadní právo si případně zalézt do naší ložnice,pokud chce, aby měla klid a mohla si nerušeně tvořit...Momentálně to nemáme jak jinak řešit, prostě nám další místnost chybí.Nyní se nám naskytla koupě jiné nemovitosti,tak jsme plánovali samostané pokoje v podkroví, ale místnosti jsou tak maličké, že by opět musely být holky spolu, protože jen jedna z místností by byla dostatečně slunečná, ale je tam balkon, takže by tam kvůli otevírání balkonových dveří psací stůl stejně dát nešel, u drhé místnosti by to bylo tabu pro změnu kvůli nedostatku světla. Tak jsem si říkali, že jim dáme celkem velkou spodní místnost....ale budou muset být spolu. Jsou ochotné to za bazén a zahradu obětovat, ale to je nyní, časem zase vyrukují s nedostatkem soukromí, to znám

Myslíte si, že je pro život lepší, aby se děti naučily domluvit, přizpůsobit se, i když třeba někdy chybí soukromí a komfort a lezou si na nervy....nebo je lepší, když má každá své soukromí a nemusí se s nikým o nic přetahovat?

A jak to máte vy? Máte dětičky pospolu (jaký věk, pohlaví) a nebo máte ten luxus, že je každé zvlášť. Výhody, nevýhody???? Díky za vaše názory.