Já tě chápu.
Moc jsem si přála aspoň jednu holčičku a mám také dva kluky. U druhého jsem to po zjištění na ultrazvuku obrečela. Mám zkušenost, že těm co sami mají holčičku (případně dvě) to vždy přišlo jako rouhání (jako ostatně i tady), hlavně že jsou dítka zdravá, ale vždy jen těm co tu holku měli... kamarádky s klukama měly vždy pochopení. Jasně že jsou mi oba nade vše, mám je moc ráda a jsem na ně náležitě pyšná, ale pořád mě hlodá červík, jestli to přecejen nezkusit ještě jednou . Kamarádka má takto třetího kluka tak nevím nevím. Spíš bych do toho šla s tím, že prostě chci třetí dítě a pak by se vidělo. Asi bych si pak nechala pro jednou překvápko ;-), snad by mě pak na sále "neranilo" )).