abys pak s holčičkou nedopadla jako já - synek je moje kopie, vzhledem a hlavně povahou, přesně vím, proč dělá to a to, jakým myšlenkovým pochodem se k čemu dopracovává, odhadnu většinou proč se vzteká a čím to vyřešit. A naopak dcerka, a o holčičkách jsem si přesně vždycky myslela, že jedou s mámou na stejný vlně a chtěla jsem i tu holčičku, abych si s ní za dvacet let dala to kafe s pokecáním, je podobná manželovi ( teda spíš tchýni ) a to vzhledem i povahou.
No ale oba jsou ještě malí, tak uvidíme, co se z toho vyvine ....