Znám to, stalo se nám to v rodině vloni, byl to můj starší bratr.
Nedá se poradit nic, než se připravit na dlouhou cestu. Na první týdny je dobré si zajít k doktorovi pro nějakou tu berličku (neurol, lexaurin). První fáze se dál přežít poměrně dobře, okolí se vetšinou snaží pomáhat, chápat.
Druhá fáze je horší. Lidi totiž nechápou, že to není stejné, jako když někdo odejde normálně, soudí jen ze své vlastní zkušenosti, kdy jim někdo zemřel. Teprve pak s tou bolestí člověk zůstane opravdu sám.
Vím, že to nezní moc povzbudivě, sama jsem se přes to ještě nedostala. Snad tedy jen ta útěcha, že někdo jiný prožívá totéž.
Držte se.