Martino - tak to je opravdu stašné dilema.
Co z toho tedy pro mě vyplývá jako jisté je, že postižení tam bude určitě, jen se neví jaké.
Ono se to totiž u těch delecí neví podle mě ani když se na to přijde až později - třeba v těch dvou, třech letech.
Rozhodně by vás čekalo lítání po doktorech, rehabilitace, nácvik všeho možného a velká pravděpodobnost, že dítě nikdy nebude úplně samostatné.
To jsou vyhlídky, které máme my - chlapeček je sluníčko, a jak se vyjádřila má sestra, je ho to tak "lízlo."
Opravdu Ti nemůžu poradit a nemůžu ani říct, jak bych se rozhodla, kdybych o tomto postižení věděla před 24tt - dítě je vymodlené, po IVF - a ani o tom nechci nějak moc uvažovat.
Kdybych těhotenství ukončila, nevím, jak bych se s tím srovnávala, kdybych od začátku věděla o postižení, možná bych k synovi přistupovala jinak, ale nevím jak, a zda by to na něj mělo dobrý či špatný vliv.
Vlastně jsem ráda, že to takhle dopadlo...
Moc na Tebe myslím a přeju ve Tvém rozhodování hodně síly, rozumem to máš srovnané, potřebuješ hlavně tu sílu - ať se rozhodneš jakkoli, je to rozhodnutí "zlé" ve smyslu psychicky velice náročné...