U prvniho ditete jsem neco takoveho citila a vnimala jsem to spis jako takove prekvapeni, ze by UZ? Bylo to vic nez dva tydny pred terminem, takze pocit to nebyl opodstatneny. Rano jsem se vzbudila a citila jsem se jinak. Protoze jsem sla v poledne na kontrolu, tak jsem se nevzrusovala a zabalila si tasku do porodnice a nic nejedla - zblbla z toho, ze k narkoze musi byst clovek nalacno.
V poledne mne doktor zkontroloval, prohlasil vak blan za uzavreny a domluvili jsme spolu termin sekce za 12 dnu. Ze same radosti jsem se poradne najedla, sli jsme s manzelem nakoupit do Tesca a kdyz jsme brali posledni vec do kosiku - teda ja jen ukazovala, bral a nosil samozrejme on, tak mi praskla voda
Bylo pet odpoledne, patek, ja na opacne strane Prahy nez porodnice. Volala jsem svemu lekari, ktery se vratil z domova na kliniku, kde jsme si dali sraz a v pul devaty vecer se syn cisarem narodil. Bylo to cele o to zabavnejsi, ze bylo April a cele to vypadalo, ze si z nas synacek vystrelil, protoze jsem nemela ani jendou poslicky a nic porodu predem nenasvedcovalo.
U dcery jsem nic takoveho necitila, tam naopak poslicci byli uz nejakou dobu pred a tak uz jsem je prestala vnimat a neresila to. Termin uz jsem mela domluveny, ale prubeh byl obdobny - praskla mi voda a dcera se narodila o den predem pred planovanou sekci, chvili po pulnoci. Doktora uz to ani neprekvapilo, nejak si zvykl, ze kdybych rodila potreti, nejspis to bude opet bud o vikendu, v noci, nebo tak nejak