TAky se hlásím k těm co přijde divný, že to víte. A navíc mi přijde divný, že neznáš jeho nejlepšího přítele .
Bratrovi asi pomáhat nemusíš. Ze začátku nesmí dělat nic, protože to neví. Ani bych to nikdy nepřiznala kamarádce, že jsem to věděla dřív. Bratr ať se nezaměřuje na svou bolest, ale na to, že mu umírá kamarád. Ty taky. Pomoc potřebuje on a bude ji potřebovat jeho rodina. Určitě je to těžké pro bratra, ale nedá se dělat nic jiného než se s tím smířit a nějak co nejlépe ten rok (méně, více) přežít. Strýcovi kdysi taky řekli "několik měsíců". Bylo to v roce 2004. Letos byl na druhé operaci. Zase mu řekli "několik měsíců". Ke strýcovi jsme se tehdy chovali úplně normálně. Nedali jsme nic najevo, jezdili jsme s ním chatu, on tam seděl, my chodili po horách, pak opekli buřty, bylo to celkem fajn, časem mi už ani nepřišlo, že by vlastně měl umřít. A jak pomoct bratrovi asi neporadí nikdo. Třeba mýmu by pomohlo dělat jakože problém neexistuje. Já bych o tom raději mluvila, každý je prostě jiný.