Ale sestra při přeci nenutila, jak máš vychovávat. Ty ses ptala, co by dělala ona a ona ti odpověděla.

K tomu zavírání řvoucího dítěte na záchodě. Podle mě je ZÁSADNÍ rozdíl v tom, jestli to dítě řve vzteky nebo brečí lítostivě a bázlivě. To vzteklý bych klidně nechala, to žádnou psychickou újmu mít nebude. To lítostivý a bázlivý bych nenechala.

Nevím, jestli jsi dobře pochopila o jaký princip jde. Jde o to odvézt dítě od té věci, která je původcem vzteku (od hračky, sporáku apod.), umístit ho někde, kde si neublíží a nic nezničí i když se třeba ještě vzteká, a má možnost se zklidnit.

Moje dítě za sebou třískalo dveřmi, ale byla jsem to já, kdo nechtěl, aby bylo zavřeno, protože na záchodě by se mohlo omylem zamknout a v dětském pokoji zas byly prosklené dveře. Takže jsem to dělala tak, že jsem ho posadila na zem někam do rohu s tím, že až se uklidní, má přijít. Nejdřív se vztekal a utíkal, ale já ho vždycky přidržela. Až to vzdal, odešla jsem. On se sice dál vztekal, ale zůstal sedět. Přišel za chvíli, pusu mu ještě kroutil pláč, ale mezi vzlyky říkal, že už se nevzteká. Tak jsem se k němu začala chovat jakoby se už opravdu choval normálně.