Nevím, co bylo včera, nedívala jsem se, ale mije tchýně je fakt TCHÝNĚ.
Jen takový malý příklad: první návštěva (před mnoha lety) u nás "mladých".... Oběd jsme snědli, já se zvedla abych opláchla nádobí (mám tak ve zvyku, měli jsme dost malý bojler a odpoledne se ještě hřeje voda, tak aby bylo dost na večerní mytí, snažím se po obědě umýt rychle, dřív, než začně hřát...). Tchýni to urazilo, neb pravila: "Tady už nás vyhazují, tak my půjdeme..."-
Dobře, uplynulo 14 dní, tchánovci opět u nás na obědě. Najedli jsme se, já srovnala nádobí na linku, servíruji moučník, vařím kafe a sedám k další konverzaci (v duchu se smiřuji buď se studenou sprchou večer nebo neumytým nádobím do rána) a tchýně praví: "Tady se k tomu nikdo nemá, tak to budu muset umýt sama....".
V tomto duchu "Ať udělám co udělám, je to špatně" se to táhne už 25 let.....
Simča
PS kdyby bylo třeba přidám story "Jak mi zabíjela dítě" (přímo tři kapitoly), "Jak uráží mne i dcery", "Jak uráží moje rodiče" (mimochodem o více, než 10 let starší než ona) a mnoho dalších storek. Nikdy jsme na "zlé tchýně" nevěřila. Pan Bůh má velký smysl pro humor, tak mi jednu takovou nadělil....