takhle "vybaveni" do života jsme přišli jak já, tak můj muž... část z toho se využila, ale moc velkou radost mi to neudělalo (nebylo to nic dle mého "gusta", nicméně peníze byly třeba jinde, takže se hodilo nemuset kupovat výbavu...), spolu bydlíme 11 let a postupně zvládám obměňovat vše, co mě štve, první bylo povlečení, pak talíře a hrníčky a tak, mezi ručníky jsem pomalu ale jistě začala propašovávat ty, které vyhovují mně, už před 5ti lety, nyní se chystám na pěkné příbory (bez ornamentů), utěrky mi nevadí, ty si nechám

jo a svým synům (resp. budoucím snachám) tohle nemám v úmyslu provést