Jo jo, mamka toho nahrabošila zejména před rokem 1993, kdy se zaváděla DPH. Něco málo jsem si vzala na kolej a tam se to většinou opotřebovalo, zbytek jsem opakovaně a poměrně asertivně odmítla (vlastně opakovaně a poměrně asertivně stále odmítám ). Hrubé ručníky, které nesají a hýří barvama, kýčovité utěrky, nenapínací sněhobílá prostěradla, těžké duchny, nevkusné povlečení. Všechno by nám to akorát zabíralo místo, kterého nemáme nazbyt. Mamka nedokáže pochopit, že si ceníme životního prostoru (za který platíme tržní nájem) víc než nepotřebného harampádí. A mimochodem jsem jí to říkala už tehdy, když to začínala hrabošit - že to nebudu chtít, ale nedala si říct.