díky Kudlo

paradox je, že on si představuje partnerský život jako procházku růžovým sadem a partnera jako někoho, kdo mu zabezpečí trvalou pohodu a taky to, jak on si určité věci představuje, zasadit se do určitých kolonek

dokáže vesele ignorovat fakt, že vydíračné nebo shazovačné řeči prostě v člověku ulpí, že sice vybojuje za každou cenu, protože na každou repliku má jinou repliku, ale ve výsledku prohrál - je to v podstatě jeho pomsta za konflikt, ale vlastně si svým odmítáním konfliktu, odlišných stanovisek, nebo vymyslení nějakého řešení, případně ústupků - paradoxně vyrobí daleko větší konflikt, než by původně nastal, kdyby nenasadil své kalibry, držel se jednoho problému, neurážel

protože jen světice, někdo rezignovaný nebo na antidepresívech vydrží nesnažit se obhájit nebo k tomu něco říct...nehledě na to, že třeba tohle jsou věci, které by se měly nějak řešit, nestačí si myslet o zadeli, to prostě jde aplikovat jen sem tam


a jo, máš pravdu, tihle lidé totiž mají svůj názor na život a slabší povahy dokážou totálně znejistit, jako já to kdysi tak nevnímala, dokonce jsem se v začátku usmiřovala stylem: omluvy na komflikt, a že už se hádat nebudu - akorát že jsem pochopila až časem, že mě tlačil do role submisíva a viníka za problém od začátku.

U té dovolené je to klasika - našel "viníka" tedy neschopnou partnerku, ta může za to, že ta dovolená nevyjde. Nemusí to tudíž už řešit, v duchu si nepochybně zdůvodnil, že když se na dovolenou nepojede, je to vlastně z důvodu, že se s ním ta semetrika pohádala. To je zástupný důvod, ten skutečný se takhle zastře. A ještě bych se měla navíc cítit provinile.

No, za soužití s ním bych skoro udělala vejšku z psychologie. Na začátku by mi tyhle věci nenapadly ani náhodou.