já dostávala věci do domácnosti postupně, (některé jem si vybírala, jiné ne) jak jsem se osamostatnila, jako dárky. vlastně mě dost mrzelo, že třeba první nádobí (talíře) podle svého vkusu jsem kupovala až někdy loni, do té doby jsem byla vybavená převážně dle vkusu jiných
manžel má u rodičů uloženou "výbavu", kterou jednou snad dáme do muzela, vše je ještě z dob "komunistických", on se dost dlouho neženila a bydlel u rodičů a pak přišel "do hotového". a byl natolik sudný, že domů přinesl jen to, co se nedostávalo (utěrky, ručníky), ostatní zůstalo ve skříních, ale nemám přehled, kolik toho bylo. když mi tchyně nedávno ukazovala povlečení, málem jsem omdlela