Profesně jsem se potkala s maminkou, která se bála svého syna, v noci se zamykala, pořídila si trzor na peníze a šperky, zamykala nože. Když se kluk konečně dostal na léčení na psychiatrii (čekal asi tři měsíce a celou tu dobu chodil do školy), hádejte, co udělala? Nechala ho tam tři dny a pak si pro něj přijela, prohlásila že má angánu a doktoři to nepoznali.
Vzala ho domů a léčení v podstatě neproběhlo...dodnes si myslí, že mu tím pomohla.