to půjde. manžel sice nejezdí na týden pryč, ale veškerý volný čas tráví na stavbě, kam odjíždí většinou už ve čtvrtek hned po práci, tam přespí, ráno do práce a do neděle zase na domek... přes týden jezdí večer domů, někdy ještě zařizuje kvůli domečku a kolikrát se ani nevidíme, když příjde, spím já i malá... taky se bojím, jak to budu zvládat, až bude druhé na světě, ale staví pro nás, chápu to.. jen jsem na rzikovým a trocha pomoci by se hodila, ale co už, nějak to zvládnout musím...

horší bylo, dkyž byl loni pryč 3 měsíce pracovně v cizině, malá zrovna hodně onemocněla, já musela shánět odvoz k pohotovost. Nespala sjem pár nocí a dnů v tahu a to bylo peklo... malá mi po tátovi taky brečela, tož jsme měli "pohádku" pro ni, že každý den je doma na noc, jen odjíždí a přijíždí pozdě... to ji uklidnilo... sem tam spojení přes skype, ale velmi špatný... půjde to, jen si zvyknout